Začneme na rovinu: nepoznám ve víně meruňku, jarní rozkvetlou louku ani hrocha sedícího zády ke stromu. Prostě ne. Jednou jsem to zkoušel odborným okem a snad se mi podařilo poznat i nějaké ty borůvky. Nebo jeřabiny to byly? Nevím.

Každopádně co se týče vína, tak mi prostě někdy chutná a někdy ne. Bez ohledu na to, jestli se jedná o pozdní sběr nebo kabinet. Beru to spíše pocitově. A dvě z takových pocitovek jsou krásné Müllerky.

První je dle mého názoru už legendární Kabinetní Müllerka od Františka Mádla. Vlastně od Hany Mádlové - alespoň podle etikety. Ono je to celkem jedno. Narazil jsem na něj čirou náhodou v jedné restauraci. Pak jsem zjistil, že jej na eshopu koupím za třetinu, takže od té doby nakupuji zásadně tam.

Každopádně zkuste to, určitě neprohloupíte. Mladé, lehké, krásně pitelné. Ideální na denní pití po práci. Neuškodí a pomůže srovnat náladu.


Jednoduše: Mádl prostě umí! Každý rok je prostě stejně skvělý

Druhý kousek který mi utkvěl v pijto, je Müllerka od Sedláka. Tady budu lehce podezíravý a možná to bylo už lehkým ovíněním, ale prostě tenkrát sedla jak havíř na roztopená kamna. Prostě opět splnila očekávání. Jemná, lehká. No od té doby jsem zkusil víckrát a nikdy nezklamala.


Poslední kousek na závěr degustace. Já nevím, ale prostě jsme měli štěstí na samé dobré kousky. A tohle není výjimka. Krásně lehce voňavé, milerkovrm jednoduché, super pití

Mám pocit, že Müllerka dokážet být dobrým přítelem po pracovní době. Možná v nich nenajdete skvělá velká vína, ale prostě na to obyčejné pití to bohatě stačí. Takže tak...